Bydlet potřebujeme každý. Proč je teď v zákoně jen půl věty?

Další osobní dopis Olgy Richterové, místopředsedkyně Parlamentu za Piráty.

Je to klasický rozpor mezi řečí zákonů a realitou. Bydlení a pomoc s ním náš právní řád hází na hrb obcím. My ho v Česku nicméně myslím vnímáme jako svého druhu osobní boj nebo smůlu, či naopak výhru v loterii. Prostě záležitost každé jednotlivé rodiny. Přímo v zákoně o obcích činí popis jejich role v bydlení půl věty - mají dbát na uspokojování potřeby bydlení svých občanů. Byty jsou přitom u nás dlouhodobě mezi nejdražšími v Evropě. A situace v bydlení často předurčuje i to, kolik si rodina pořídí dětí. Co nám chybí, je např. bezpečná možnost pronajmout třeba vlastní 2+kk, kupříkladu přes obec, a sami se na těch 15-20 let s dětmi za doplacení rozdílu přestěhovat do většího, ideálně do obecního. Tedy mít děti třeba tři místo dvou - díky většímu bytu, který je sice nájemní, ale jistota. A zároveň mít určité garance při pronájmu své vlastní nemovitosti. To je vize, kterou je u nás zatím těžké zrealizovat.

Jak tedy postupuje náš návrh zákona?

Je to věc, na které sama o sobě pracuju čtyři roky. Ale i na začátku jsem v tom samozřejmě nebyla sama. Jsme v týmu. Jen jsem se hodně naštvala. Po dvou letech ve Sněmovně mi totiž tehdy naplno došlo, že tehdejší vláda neudělá systémového nic. Výstupy představitelů ministerstva pro místní rozvoj byly tehdy přehlídka marnosti. Vláda zákon k bydlení (jakýkoli systémovější) v tom roce 2019 neměla ani v legislativním plánu a odsunula ho pak na konec svého období. Takže čistá nula. Proto jsme, jako Piráti i jako lidi, co v téhle zemi žijeme, tehdy převzali iniciativu a začali intenzivně spolupracovat se spoustou dalších srdcařů a odborníků.

Bylo to jako s kojeňáky: sama bych nezvládla tak komplexní věc. Ale klub mi tehdy poskytl společné peníze na přípravu zákona, za to chci poděkovat, a spousta odborníků i nadšenců pracovala jako šroub, ostatně téma mapovali už roky.

Zásadní bylo si uvědomit, že pokud chceme zásadně zlepšit bytovou situaci v ČR, musí být jednotlivé změny na všech úrovních systému bydlení vnitřně provázané. Že to nejde od sebe úplně oddělit. Tedy: zákony, investice do výstavby bytů a podpora obcí při přípravě projektů jsou spojené nádoby. Stejně tak dnes plně nefunguje úprava nájemních vztahů a spolkového a družstevního bydlení. Shrnuto: náš zákon o podpoře v bydlení bude řešit problematiku jednoho aspektu (komplexní podpory, včetně podpory garantovaného pronajímání) v souhře s dalšími cihličkami. V pondělí 28. srpna podstatu věci představil Ivan Bartoš a jeho tým na našem společném kulatém stole ve Sněmovně.

Měla jsem velkou radost. Co je cíl? Prevence pádu do průšvihu, pomoc v běžné životní situaci (viz jiné bytové potřeby rodin s dětmi a seniorů), celková eliminace bytové nouze i postupné snížení obchodu s chudobou. Fakt není dobré,  kolik peněz vyplácíme na podpoře za nekvalitní komůrky. Vše navrhujeme podle osvědčených modelů z různých míst Česka a za finanční podpory obcí, vždyť mají ulehčit státu v celkových nákladech jinde. Jak děti v dětských domovech, tak lidi utíkající z domácího násilí i senioři na mizerných ubytovnách totiž dnes kromě svého trápení i stojí státní rozpočet kvůli např. zdravotním dopadům víc, než je nutné. To jasně ukázala naše analýza. Jim pomůžeme, a státu ušetříme skrze včasnou pomocí v bydlení.

A jak jsem zmínila děti, je třeba říct, že některé rodiny s dětmi jsou dnes ohrožené jejich odebráním právě v důsledku nejistého bydlení. Děti jsou pak dnes umisťovány za leckdy desítky tisíc na dítě do náhradní péče. Některé dětské domovy vyjdou i na 46 tisíc korun měsíčně na jedno dítě. Tento výdaj teď jen narůstá, a kolikrát jde proti nejlepším zájmům dítěte.

Součástí řešení, které nabízíme, jsou takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Fungují třeba v Liberci, Brně nebo Praze. Navštívila jsem nedávno kontaktní místo pro bydlení Praha 3. Pracují zde dvě navigátorky kontaktního místa, které poskytují široké poradenství a podporu lidem řešícím bytovou situaci.

A zkušenosti z praxe ukazují, že i přes veškerou snahu můžou pomoci sice většině příchozích, ale ne všem. Proto musí i určité nadšení, které je pro takovou práci potřebné, korigovat reálná zkušenost. Nám všem pracujícím na zákoně o podpoře v bydlení se při analýze různých druhů podpor a pobídek na mnoha tisících bytech ukázalo, že právě vyváženost práv i povinností si žádá jasný zákonný rámec, poměrně přísné sankce při porušení běžných pravidel, a různé druhy pobídek k zapojení pro obce i soukromníky.

Zajímá vás víc? Zákon o podpoře v bydlení přehledně na odkazu shrnují prezentace z pondělí (zachycují systém a jeho přínosy i náklady). Teď už zbývá jen, jak se k tomu postaví celá vláda. Námi Piráty vedené MMR a sociální aspekty zákona podrobně konzultující MPSV nicméně svůj díl splnilo. Podle závazků ze společného programového prohlášení. A na základě reálných zkušeností z praxe.

Vaše Olga

A co vy? Měli jste v oblasti bydlení štěstí, hodně práce a potom jistotu, nebo smůlu? Nebo to vidíte ještě v jiné optice?