Je mi 40. UŽ, nebo TEPRVE? A kdy se to vůbec stalo, tahle rychlost, s níž se děje život? Aby nebylo mýlky: jsem velice vděčná. Pořád mám dost sil, ale přibyly zkušenosti, možnost sáhnout do paměti a porovnat. Dospělé vědomí si sebe sama se všemi nedostatky i talenty. Radost ze vztahů s blízkými, z dětí, z opory, kterou mám ve svém muži. A k tomu práce, kterou se snažím vykonávat, jak nejlépe umím, a přes veškerou náročnost mě moc těší.
Zkrátka bilancuju. Co se podařilo, kde přidat, kde ubrat a kudy nasměrovat další síly. Ne, nebojte, nebudu probírat celých 40 let dosavadního života, spíše se, s vědomím minulého, obracím dál, do budoucnosti.
A tím směrem je, logicky, snaha skrze mandát ve volbách dál pomáhat naší zemi, aby přestala stagnovat, aby tady naše děti chtěly zůstat, abychom se dostali do první ligy, kam podle mě patříme. V posledních měsících přidávám i přání dál koukat různým mocným, co tahají za nitky, pod prsty. Upozorňovat na ně, brzdit je a nedovolit, aby měli tak veliké slovo. Protože většinou chtějí hlavně udržet svou sféru vlivu a penězovody, a rozhodně jim nejde o to, posouvat naši zemi dopředu.
Ta dospělost a zkušenost, o které píšu na začátku, mi umožnila pochopit, jak moc jsme zašpuntovaní, jako republika, jak se nemůžeme pořádně ekonomicky rozjet, jak stagnujeme právě proto, že někteří nic měnit nechtějí. A to se svět samozřejmě pořád vyvíjí. Nedávno jsem o tom podrobně mluvila v pořadu Napřímo.
Roky například skrze skupinu expertů na trh práce usilujeme, aby lidi v Česku měli vyšší mzdy. Minimální mzda aby rostla podobně jako v Polsku, například. A to je i jeden z našich důležitých úspěchů. Po letech, kdy jsem osobně navrhovala automatickou valorizaci minimální mzdy, dochází k navýšení minimální mzdy tak, že se vyšplhá na 47 procent mzdy průměrné. A měli bychom pokračovat dál, Polsko ji má na 50 %. Proč ta nelibost, když to v okolních zemích jde? Toto opatření by táhlo mzdy nahoru ve všech odvětvích. Jenže jako by některým nešlo pod vousy, že by u nás stouply výplaty.
A není to samozřejmě jenom minimální mzda, navrhujeme celý sled provázaných kroků, jak posunout Česko dopředu a jak zlepšit finanční situaci lidí. I to je přece smyslem politiky: prosperita, zajištěná budoucnost. Předvídatelný rozvoj hospodářství. Pokud neznáte podcast #RepublikaVPohybu, který natáčíme s ekonomem a členem NERVu Liborem Duškem a investorem Jiřím Hlavenkou, tady je. Do mých čtyřicetin jsme vydali dvanáct zhruba dvacetiminutových dílů a brzy přijdou další.
A bereme to pěkně od podlahy. Podporu rodin, startupů, jak řešit demografickou krizi, jak rozhýbat trh práce, jak udělat bydlení dostupným atd. Ostatně, podívejte se nebo si poslechněte sami.
My jsme připraveni. I s novým předsedou, Zdeňkem Hřibem. Získali jsme zkušenosti, a to i ty bolavé, ale o to důležitější. Je mi 40 a už vím, že v čase, který tak rychle běží, jako země nesmíme zaspat. Jako máma i jako místopředsedkyně Pirátů chci pomoci, ať neplatíme zbytečně vysoké účty za stagnaci a neochotu měnit zaběhané pořádky. Protože budoucnost nepočká. Naopak si jsem jistá, že plné nasazení přinese své ovoce.
No a kdybyste přece jen chtěli něco víc k narozeninám, zde je pár fotek a rozhovor, pro Blesk.
Vaše Olga