Těším se, až na pár dní vypnu. Čeká mě odpočinek s rodinou, výlety a čas s blízkými. Byl to náročný rok. A právě letos si hlavně potřebuji přerovnat, co všechno se dá zvládnout. I s ohledem na množství různých vztahů, které člověk v životě má. Myslím i na to, jak zůstat nablízku i sama sobě.
Pro takové ohlédnutí se těším na možnost na chvíli se odpojit od sněmovních trablů. Na odstup od způsobu, jakým se funguje za zdmi malostranských paláců. Chci prožít léto jako čas, kdy v sobě nechám věci uzrát a budu mít šanci jít víc do hloubky. Věřím, že se z toho mohou zrodit i konkrétní úpravy zákonů a nápomocné návrhy pro rodiny a mladé. Je tu ale také mnoho věcí, které vyžadují velmi upřímný vztah k sobě i k blízkým.
Kolik vztahů a interakcí je moc?
Vztahů, které se na mě v práci i mimo ni hrnou, je někdy nad hlavu. Ve Sněmovně je nás dvě stě, v klubu 18, spolupracujeme v týmu s řadou dalších lidí, a každé téma, které dává smysl, vyžaduje konzultace s dalšími odborníky. Stejně zásadní je kontakt s lidmi mimo politiku. A fungování Pirátů jako živé politické strany také obnáší spoustu vztahů a komunikace. K tomu ani nemluvě o vztazích mimo práci. Netuším, kolik lidí a vztahů k nim jde vlastně dlouhodobě zvládnout udržovat a pečovat o ně.
Navíc na sociálních sítích člověk snadno utopí jakékoli množství času zcela mimo vztahy
Vnímám, že když jsem přetížená, občas se nechám pohltit zbytečným bloumáním online. Jako bych si vytvořila ulitu. Nezeptám se pak, jak se kdo dnes má. Nedojde mi, komu je potřeba zavolat a s kým jsme se dlouho neviděli. Sociální sítě jsou náhražkou komunikace — návykovou, užitečnou i nebezpečnou zároveň. Mohou oslabovat jak stýskání třeba po dlouhodobých přátelích, tak potřebu skutečné blízkosti.
Cítím, že to škodí jak kreativní části mé duše, tak tomu, co bych nazvala respektem k přirozené podstatě našeho lidství. A to jsem extrovertka. A přesto narážím na své meze. Ve všech mých vztazích jsou letos zkrátka dost vyčerpané rezervy. Právě letošní léto proto chci využít jako příležitost k malé revizi. A k tomu se chystám hodně sil čerpat v přírodě.
Co myslím tou “přirozenou podstatou”?
Nevím, jak to máte vy. Já jsem šťastná, když jsem venku. Když je přede mnou prostor, cítím vzduch a vánek, vnímám chvění větví, trávy a květin. Miluju rozložité staré stromy. Často si připomínám, jak málo víme o jejich propojení prostřednictvím kořenových systémů pod zemí. A kolik stability a síly prokazují, když odolávají poryvům větru a přizpůsobují se letním vedrům i zimním mrazům. Jak hodně jsou živé.
Ráda si také představuju příběhy míst, kde příroda prorůstá lidskou tvořivostí: pozůstatky bud, chatiček a skrýší. Je tahle prázdná a nevyužívaná, nebo sem někdo stále chodí? Kdo ji postavil? A proč se právě tady ocitla tahle zvláštní verze chaloupky? Nechávám se tím příjemně unášet. V takovém polosnění si znovu oživuji, co všechno je možné. A vnímám větší napojení právě i sama na sebe.
Provázané kružnice nejbližších vztahů
Je jasné, že hlavní pozornost budou mít na dovolené děti a manžel. Pak bude čas na rodiče, sourozence, další příbuzné, přátele a kamarády. Do těchto různě provázaných kružnic vztahů přitom často patří i kolegyně a kolegové z práce.
V létě bývá více času i příležitostí se potkat a probrat něco, co v běhu běžných dní nebylo jednoduché říct. Myslím, že právě tady máme všichni určitou rezervu: v obyčejném naslouchání. Dát druhému prostor, nechat ho mluvit, vnímat jinakost.
To ale neznamená neukončit rozhovor, když cítíte, že vás vysává, je samoúčelný nebo nikam nevede. Laskavá upřímnost je fér. A jde také o nás. O vztah k sobě, projevený i nastavením hranic.
Mluvila jsem o vztahu k sobě, a letos opět cítím, že i tady je naslouchání důležité. Naslouchat tělu, které se ozývá, protože mu něco chybí. Naslouchat upozornění, že něco není dlouhodobě udržitelné. Plánuju větší běhací výzvu a pořád se daří, že čas od času vezmu do rukou činky. Stejně tak ale bude radostí i “jen tak být”.
Mít čas a pozornost sám na sebe je změna
Moje pocity mi ale teď jasně říkají hlavně to, že se těším. A že vám přeju, abyste si odpočinuli, zvládli všechnu improvizaci během dlouhých prázdnin dětí, vzpomněli si na někoho, u koho cítíte rezervu ve vzájemném vztahu, a měli se celé léto dobře. Zkrátka nejlíp, jak to v rámci možností jde.
Vaše Olga