Minulý víkend padly dva dny po sobě absolutní teplotní rekordy. 41,9 stupně Celsia je ten nejvyšší. Až 60 stupňů Celsia pak bylo naměřeno na povrchu ulic v centru Prahy. Záchranáři zaznamenali stovky kolapsů, častou příčinou zdravotních potíží byla dehydratace a přehřátí organismu.
S rodinou jsme byli na ty nejhorší dny u bratranců a sestřenice našich dětí. Mají stinnou zahradu a blízko je les, takže tamější mikroklima je mnohem lepší než v našem městském bytě. Ale bez jejich pohostinnosti bychom se pekli v dusnu. Pomáhá nám samozřejmě zatáhnout závěsy, aby do bytu nevnikalo tolik slunce. Kluci se také adaptují líp, protože už nejsou tak malí, aby na ně vedra dopadala jako na kojence a batolata. Ale já už cítím, jak s přibývajícími lety přece jen nohy otékají o něco víc - a před očima mám například svou babičku s dědečkem, kterým je přes 90. Jak by ta šílená vedra zvládali, kdyby zůstali v pražském bytě?
Horka zabíjí
To není fráze, to je fakt. Data ukazují, že během vlny veder v letech 2015 a 2018 umíralo v nejteplejších dnech v Česku denně zhruba o 100 lidí víc, než je obvyklé. V Praze až 200 lidí za rok. To je počet srovnatelný s epidemií chřipky. A většina těch úmrtí se nikdy nezapíše jako úmrtí na horko. Zapíše se jako selhání srdce nebo cévní příhoda. Právě proto je to riziko tak snadné přehlédnout a tak snadné podcenit.
Jak se tomuhle může někdo vysmívat?
„Klimatická krize skončila”, to letos v prosinci tvrdil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) ještě coby ministr životního prostředí. Aktuální ministr životního prostředí Igor Červený řekl, že ani nezačala. A aby té „legrace” nebylo dost, minulý týden ve Sněmovně ministr Macinka v reakci na naše upozornění, že vláda nekomunikuje dostatečně nebezpečí mimořádných veder s občany, řekl:
To je nehorázné. A skandální. Vysmívá se lidem, kteří kolabují horkem, jejichž blízcí umírají, řekl by to takhle do očí pozůstalým? V podstatě to udělal. Nulový zájem, žádná empatie a nebo snaha cokoli vysvětlit. Jen výsměch.
V zahraničí se horkem postiženým nesmějí. A mají plán
Paříž měla kvůli vedrům plné nemocnice a řešila to konkrétními kroky. Madrid má plán na vlny veder přes 20 let. Barcelona otevřela stovky klimatizovaných útočišť tak, aby je měla většina obyvatel do 10 minut chůze. My zatím kropíme ulice a instalujeme pítka. To je hezké, na záchranu života to ale nestačí. Naše města ucelenou strategii až na výjimky nemají. Nejdál je zatím Praha.
U nás improvizujeme, obce se snaží
A díky za to. Některé městské části Prahy reagovaly otevíráním klimatizovaných prostor. Město Brno kvůli vysokým venkovním teplotám mimořádně otevřelo veřejnosti dva historické sály Nové radnice. Lidé si tam mohli odpočinout, ochladit se a připravená pro ně byla i voda. Podobně k přetrvávajícím vysokým teplotám na jihu Moravy přistoupili i v Kuřimi na Brněnsku, kde se lidé mohli ochladit na zimním stadionu.
Stát říká, že informuje, ale jak?
Státní zdravotní ústav má na webu brožuru o pitném režimu, to je užitečné.
Jenže ta paní z posledního patra domu, kde je největší výheň a neodpočine si pořádně ani v noci, si tu brožuru nenajde. Pasivní leták na internetu není prevence. Prevence je, když se ta informace aktivně dostane k tomu, kdo ji potřebuje – přes ucelenou komunikaci státu a měst, a ve finále i přes praktické lékaře, přes lékárny, přes sociální služby a obce. A u lidí pracujících venku i přes zaměstnavatele. S akutními krizemi by pak měl komunikačně pomáhat i KRIT. Akorát ten vláda zrušila.
A aby bylo jasné, co myslím tím plánem. Mám na mysli velmi konkrétní věci – stupně reakce podle teploty jasně dané dopředu, seznam ochlazovacích (klimatizovaných) míst, která se takové dny otevřou, aktivní kontakt na nejohroženější přes praktické lékaře a sociální služby. Připravené nemocnice a záchranky na vyšší nápory. A srozumitelné pokyny pro školy, zaměstnavatele i dopravu. Nic z toho není raketová věda, jen to musí někdo sepsat a někdo za to musí nést odpovědnost. A že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dal několik postů na sociální sítě? To nestačí.
A stejně tak nestačí posměšně říct, že v létě je teplo a v zimě zima.
Extrémní vedra totiž v tomto létě ještě nekončí, a pak přijdou léta následující
Někteří zahraniční odborníci tvrdí, že z tohoto pohledu má být červenec ještě kritičtějším měsícem než červen. Další tepelná kopule může zasáhnout Evropu už v polovině července. A může fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.
Neříkám nic jiného, než že musíme být připravení. Nejen na tyto krátkodobé extrémní teploty, ale na změnu klimatu, kterou zažíváme na vlastní kůži. Jakékoli hloupé výroky o její neexistenci nebo ukončení jsou pro některé lidi i životu nebezpečné. A skutečnost, že si náměstek za Motoristy instaluje do kanceláře klimatizační jednotku za 780 tisíc korun, jen budí vztek. Budeme dál usilovat, ať se za veřejné peníze na změnu adaptuje celá země. Ne jen pár vyvolených, kteří se z příjemného chládku na daném tématu navíc jen lacině přiživují a skutečná řešení blokují.
Vaše Olga