Vítám vás u dalšího osobního dopisu Olgy Richterové, poslankyně za Piráty.
Dnes píšu trochu jinak. A to proto, že vnímám spoustu obav
Nebojím se tmy, nebojím se sama vydat na cesty, nebojím se někoho naštvat - a jiné spousty věcí se obávám. Jako asi každý. Bojím se o děti a blízké, když se dostanou do nesnází. Bojím se výšek, hlavně když je průhledná podlaha nebo jsou mezery mezi schody. Ale nejvíc se bojím slovenské a maďarské cesty - toho, že pro svobodomyslné lidi bude u nás těžko žít. Že zapomeneme, že nikdo nejsme ostrov sám o sobě, nejsme solitérní tygři, ale potřebujeme fungující společnost.
Tenhle obrázek jsem si malovala před pár dny večer, jako odreagování, při představě, že právě zveřejněný volební průzkum bude pravda. Sice hezký výsledek pro Piráty (9.2 % u STEMu), ale šílená většina SPD, Stačilo a ANO. Proruská parta, která se inspiruje Orbánem a Ficem. Putinovi kámoši, kteří udělají cokoli, aby se k moci dostali a už ji nepustili.
Takže čeho se bojím? Že se moje děti budou v dospělosti chtít odstěhovat. Že tady nebudou vidět budoucnost. Obávám se, když vidím, jak Babiš a jeho extrémističtí kámoši klidně zaklekávají na cizí firmy. Jak poslankyni vyrazí až s (chystanou) nájemní vraždou psa.
Hrozí nám slovenská cesta - co je na ní nejhorší?
Nejprve jeden z mnoha hnusných obrázků, které šíří nejen komunisti. Vydá za stovky slov.
Část lidí nechce v těchto sněmovních volbách volit vůbec. Je to svobodné rozhodnutí, ale za mě nebezpečné. Je krátkozraké nevolit proto, že člověka zklamal nějaký nesplněný slib nebo nedostatečná odpověď na řešení určitých problémů.
Hrozí totiž budoucí ústavní většina SPD, ANO a Stačilo. A to je hrozba otočky od samotných základů demokratického státu. A když píšu, že nám hrozí slovenská nebo maďarská cesta, odkazuji se ke konkrétním věcem, které z těchto zemí známe, a k tomu, jak do tohoto stavu Slovensko a Maďarsko došly. Ta naše otočka může být ale mnohem rychlejší, s podporou Ruska ještě brutálnější a na dlouhou dobu nevratná.
Ústavní většina SPD, ANO a Stačilo
Pojďme si zavěštit. Je to fabulace, samozřejmě, ale založená na reálných zkušenostech s těmi, kdo zaměňují agresora a oběť a vzývají silné vůdce.
Nejdřív osobní úroveň. Běžné situace, kdy s někým neznámým politicky nesouhlasíte. Dnes se to naštěstí v naprosté většině případů obejde bez násilných výpadů. Dokonce se dějí věci typu “já vás nevolím, ale donesl jsem vám kytičku za všechny ty hejty, co musíte snášet”. - Lidé si uvědomují, že demokracie potřebuje různé strany a různé lidi, co v politice dělají to nejlepší, co umí.
(Tohle je právě ta kytka, kterou mi dal pán s rodinou na Kubánském náměstí během posledního dobrovolnického swapu. Další akce typu “přines - odnes - pokecej si” je na Praze 10 zase 6.9. od 8 do 12h.)
Babišova koalice s extrémisty by mohla dál štěpit naši společnost a oslabovat odolnost naší demokracie.
Česká republika by mohla směřovat k vystoupení z EU nebo alespoň k faktické paralýze svého členství systematickým vetováním klíčových evropských rozhodnutí. Došlo by nejspíš k oslabení vazeb na NATO a postupnému příklonu k alternativním mocnostem mimo západní struktury. K Rusku. Výsledkem by z mého pohledu byla faktická izolace České republiky u důvěryhodných zahraničních partnerů.
Vláda by také mohla postupně omezovat skutečnou svobodu médií a činnost občanské společnosti. Dnes jsme na špici svobod ve světovém srovnání. Jenže co se děje pod autoritáři, třeba v Maďarsku či na Slovensku? Vzdělaní a kvalifikovaní lidé, zejména mladí, masově odcházejí do zahraničí. Demokratické instituce se postupně drolí a přestávají fungovat jako pojistka.
Ekonomický propad jako důsledek autoritářství
Z pohledu běžných lidí nastane postupný, ale devastující ekonomický propad. Všichni zchudnou. Odchod zahraničních firem, zdražení dovozu, ekonomika montoven bez přidané hodnoty - to vše způsobí, že rodiny budou mít stále hlouběji do kapsy.
A kdo posílí? Úzká skupina oligarchů napojených na ty vládnoucí. Přibude neodhalené korupce. Ale většina populace bude vidět stagnaci nebo přímo úpadek země.
Pro představu - Bělorusko nebo Srbsko před 20 lety jsou příklady, jak v izolaci a kvůli autoritářství zchudne i původně relativně prosperující průmyslová země. Z českého životního standardu blížícího se západní Evropě bychom šli dolů, na východ.
V politice i jinde dělám, co umím nejlepšího - jako naprostá většina lidí
A myslím, že většina lidí ví, že v našem lidském světě není možná dokonalost. Ale jde garantovat to zásadní. Proevropské směřování, férovou tržní ekonomiku s vizí udržitelné, soběstačné budoucnosti, transparentnost a modernizaci fungování státu. Jako Piráti máme plán a tým odborníků.
Titulek osobního dopisu jsem vybrala záměrně. Z komentáře, který jsem viděla v diskuzi na internetu.
Jsme lidi, jsme součást většího celku. A stejně jako vnímám obavy, tak vím, že právě strach může mnohé paralyzovat.
Proto píšu i pro ty, kteří nechtějí jít volit. Z jakýchkoli příčin. Že tentokrát jde skutečně o směřování celé naší země. Že jsme lidi, a proto se staráme o generaci nad, pod, a jinak to nejde. Jinak půjdeme do háje.”
Jestli vám taky přijde, že máme společného víc, než si myslíte, šiřte tento dopis. Nebo prostou výzvu, ať lidi přece jen zkusí jít volit.
Vaše Olga