Vítám vás u dalšího osobního dopisu Olgy Richterové, poslankyně za Piráty. A jdu rovnou k věci.
Nadměrná byrokracie a přeregulovanost brzdí rozvoj důležitých služeb, jako jsou dětské skupiny. Ukážu vám konkrétní příklady, jak přehnané normy komplikují situaci, a jak by moderní stát mohl fungovat efektivněji. Cílem je vytvořit prostředí, které bude sloužit lidem, ne papírování.
Ne všechny regulace jsou špatné, ale většina deregulací pomáhá
Na úvod zdůrazním: tady nejde o nějakou ideologii, ale o praktické důsledky pro náš každodenní život. Připomenu například obtíže při zavádění dětských skupin. Dotýkají se mě osobně. Roky dětské skupiny v našem prostředí podporuju, protože vím, jak pomáhají rodičům vrátit se do práce, kolik ve skutečnosti “vydělají všem”a jak se osvědčily v zahraničí. A moderní stát, který jako Piráti chceme pro nás všechny, se vyznačuje i tím, že umožní flexibilní úvazky těm, kteří je chtějí a potřebují a umožní různé způsoby péče o předškolní děti. Ke spokojenosti všech. Jak to vidím v jedné větě? Neznám nikoho, komu by nešlo o bezpečí dětí a kvalitu péče o ně, ale téma bezpečnosti dětí se snadno zneužívá k zadušení debaty o potřebném zjednodušení pravidel.
Dětské skupiny: Jak přeregulovanost brzdí rodiče i stát
Na první pohled šlo všechno správným směrem – vláda vyčlenila 7 miliard korun na podporu dětských skupin, které mají ulehčit přeplněným školkám. Jenže v praxi se peníze čerpají zoufale pomalu. Do května 2026 je musíme vyčerpat, jinak je vrátíme zpět do evropského rozpočtu. Zatím byla schválena jen část projektů. A čas běží.
Požární normy, které nedávají smysl: Příběh z České Kamenice
Co je hlavní překážkou? Především přísné požárně bezpečnostní normy. Zní to na první poslech legitimně. Ale například v České Kamenici chtěli zřídit dětské skupiny v nové, ekologické dřevostavbě – moderní, zdravé a udržitelné řešení. Jenže právě dřevo podle stávajících požárních norem nedovoluje péči o nejmenší děti. I když to nedává věcně žádný smysl. V zahraničí mohou být školky dřevostavby.
Podobně je to s předpisem, který vyžaduje dva oddělené únikové koridory – to nově vylučuje celou řadu jinak vhodných objektů. Například, zakladatel projektu Sto skupin říká otevřeně: „Sedmdesát procent objektů musíme odmítnout.“
Nová místa pro děti? To komunikace s úřady je to nejtěžší.
Podobné zkušenosti má i Daniela Celerýnová z platformy Vše pro dětské skupiny. Ta provádí firmy vším, od počáteční byrokratické zátěže až po školení chův a spolupracuje i s obcemi. I ona na zřizování dětských skupin považuje za nejkomplikovanější komunikaci s úřady: „Jde o hasiče, hygienu nebo stavební úřad. Ono se sice říká, že je zřízení dětských skupin jednodušší než zřizovat školku, ale není to tak vždycky. Jakmile jde kapacitně o dvanáct dětí a výš, parametry jsou stejné jako pro mateřskou školku.“
Vytvořeno umělou inteligencí: Obrázek moderní dřevostavby, kterou lze stavět v zahraničí, ale ne v Česku jako objekt péče o děti.
Bezpečnost dětí: Kde končí “zdravý rozum” a začíná přehnaná byrokracie
Neznám nikoho, komu by nešlo o bezpečí dětí. Jenže téma bezpečnosti dětí se snadno zneužívá k tomu, aby se umlčela debata o zjednodušení pravidel. Když jsem se v minulosti zasazovala o možnost zjednodušit hygienické normy pro školy a školky, objevily se i absurdní výtky, že „chci posílat děti pod kola aut“. Přitom šlo pouze o to, aby zřizovatelé měli možnost individuálně vyhodnotit, zda jsou například ploty skutečně potřebné – ne je mít přikázané vždy a všude. A mojí zkušeností je, že když se jakékoli, tedy i tohle téma vyhrotí, budete mě všichni mít za “největšího nepřítele ochrany lidských životů”. I vy co čtete tento dopis. Píšu trochu v nadsázce, ale jen trochu.
Na drtivé většině míst samozřejmě zůstanou všechny bezpečnostní prvky zachovány. Ale tam, kde dávají smysl alternativní přístupy, bychom je měli umožnit. Mít možnost výjimky, možnost posoudit situaci podle místních podmínek – to není hazard, ale rozumná správa věcí veřejných.
Byrokracie jako brzda pokroku: Co všechno komplikuje?
Dětské skupiny nejsou jediným příkladem. Podobně dlouho trvalo prosadit smysluplné změny ve stavebních normách pro dřevostavby obecně – opět kvůli požárním předpisům, které byly přísnější než třeba v sousedním Německu. Přitom právě tam jsou moderní dřevostavby považovány za bezpečné – na základě konkrétních testů, nikoliv teoretických předpokladů.
Budu o tom mluvit a dál tlačit změny
Věřím, že řadu z vás napadá vlastní příklad přehnané byrokracie, která vám zkomplikovala podnikání, práci nebo veřejný projekt. Budu moc ráda, pokud mi napíšete, jaké regulace nebo předpisy považujete za zbytečné – a naopak, které mají podle vás smysl.
Jen díky otevřené debatě a konkrétním příkladům můžeme tlačit na změny, které mají hlavu a patu. Piráti jsou jediní, kteří se nebojí a neváhají mluvit otevřeně o věcech, které nefungují. Společně můžeme změnit pravidla, která nedávají smysl. Napište mi své zkušenosti a pomozte nám vytvořit stát, který bude sloužit lidem, ne byrokracii.
Řadu regulací už jsme vypnuli díky Michalu Šalomounovi. Ten byl pirátský ministr pro legislativu a připravil tři antibyrokratické balíčky, například zrušení povinných pracovně-lékařských prohlídek v zaměstnání. To je také jeho práce Budu ráda pokračovat.
Těším se na podněty,
Vaše Olga