
Televizi sama moc nesleduju. Spíš rozhlas. A vím, že média, jako každá lidská instituce, nejsou dokonalá a mají snést kritiku. Ale právě proto potřebují stabilitu a nezávislost, a ne závislost na tom, kdo zrovna drží moc. Jen si čím dál víc uvědomuju, že jejich hodnota se často neukáže ve chvíli, kdy o nich vedeme politické spory, ale v úplně obyčejných chvílích doma. V detailech.
U nás se třeba děti nadchly pro pořad Peče celá země. Přivedl je k němu můj nejmladší brácha se svou rodinou. A musím říct, že i mě bavilo sledovat tu spolupráci, nápady, inspirativní recepty a taky to, jak se nám při dílech s dorty sbíhaly sliny. Jednou se mě syn zeptal, jestli bychom něco podobného nemohli upéct spolu. A přesně v takových momentech mi dochází, že dobrý pořad není jen „něco v televizi“. Může přivést rodinu k jednomu stolu, k rozhovoru, ke společnému zážitku. K obdivu k dovednostem, k šíření hodnot týmové spolupráce a solidarity i osobní excelence.
Hodně rádi máme také starší pořad Do divočiny! s Prokopem Pithartem. Děti se díky němu zábavnou a přirozenou formou dozvěděly spoustu věcí o životě ptáků, šelem a dalších zvířat kolem nás. Ne jako školní povinnost, ale s opravdovým zájmem. A když pak venku poznají nějakého ptáčka, všimnou si stop nebo se začnou ptát, co které zvíře potřebuje k životu, vidím, že to má smysl. Jak je to zaujalo, nenásilně, a jak důležité je umět vnímat přírodu.
Silně na nás zapůsobil i díl o zvířecí záchrance, kde pomoc přivolaly právě děti. Ukazuje totiž něco důležitého: že zapojit se může každý. Že i dítě může být všímavé, může pomoci a může úplně změnit výsledek nějaké situace, nehody či neštěstí. To je hodnota, kterou bychom měli dětem předávat častěji — že nejsou jen diváci světa kolem sebe. A Česká televize v tomto obstála.

Zrušení koncesionářských poplatků jako zvůle
Proto mě tolik znepokojují všechny ty aktuální návrhy na oslabení ČT a ČRo. Ve skutečnosti nejde jen o způsob placení, a žádné takové diskuzi jsme se jako Piráti nebránili. Jenže tohle ani diskuze, ani hledání nejlepšího řešení zkrátka není. Jde jen o to, jestli veřejnoprávní média zůstanou nezávislá na momentální libovůli politiků, nebo jestli budou každý rok čekat, kdo jim kolik přidělí a za jakou cenu. Tu cenu si umím představit: poslušnost, nekritičnost, servilita. Slovenské a maďarské zkušenosti známe. Tamější televize kupříkladu rok a půl nepozvala opozičního lídra.
Takový model podle mě znamená velké riziko. Ne pro jednu instituci, ale pro nás, veřejnost. My máme mít přístup k informacím, kultuře, sportu, vzdělávání i tvorbě pro děti bez politického nátlaku.
Bráníme princip nezávislosti
Stávková pohotovost v České televizi a Českém rozhlase je pro mě varovným vykřičníkem. Je to upozornění lidí zevnitř těchto institucí, že tlak na jejich fungování a nezávislost už překračuje zdravou mez. Zaměstnanci ČT a ČRo dnes nebrání jen svoje pracovní podmínky. Brání i princip, že veřejnoprávní média nemají být závislá na náladě vlády ani na tom, kdo zrovna sedí v ministerském křesle. Proto je v tom podporuju.
Stejně tak mi dává smysl, že se na jejich podporu ozývají studenti a další občané. Jde totiž i o to, v jaké zemi budou rodiny, naše děti a mladí lidé žít. Jestli v zemi, kde mají přístup k nezávislým a nezpolitizovaným informacím, nebo v zemi, kde si politici média postupně ohýbají podle sebe.

Pokud změna, tak k větší nezávislosti
Jakékoli změny financování veřejnoprávních médií musí vznikat poctivě, transparentně a v dialogu s odborníky, odbory i opozicí. A k tomu vyzýváme. Zároveň k okamžitému zastavení nesystémových kroků ze strany vlády. Chceme také veřejnou volbu do mediálních rad. A na místě je i odvolání ministra kultury Klempíře nebo jeho odstoupení.
Je za pět dvanáct, v případě veřejnoprávních médií už skoro pět minut po dvanácté. Nenechme si touto vládou ukrást další podstatný díl naší svobody a demokracie. Z peněz daňových poplatníků to půjde tak jako tak, akorát ve scénáři, který nám naservíroval Babiš a Klempíř média nebudou kontrolovat vládu, ale vláda bude kontrolovat média. To je špatně a to prostě s Piráty nechceme dopustit.
Vaše Olga